Tak dlouho jsem hledala nový způsob vyjadřování a chtěla se vymanit se ze svých skladatelských stereotypů, až jsem nebyla schopna přes vlastní kritiku přinést do zkušebny nic. S dětmi přišla radost, navíc ale značné omezení možností kdy a kde skládat. Dříve jen sama doma s kytarou! Teď už ale bude vždycky někdo doma! Musela jsem se přizpůsobit – naučila jsem se skládat potichu – v hlavě, cestou při chůzi, při kojení a uspávání. A vida! Tato proměna vstupních podmínek se stala klíčem k uvolnění mého skladatelského rukopisu. Po relativně dlouhé odmlce od alba Láva, kdy jsme se museli vypořádat s odchodem Toma a Štěpy a kdy jsme spoustu nápadů ještě ve zkušebně zahodili, jsme v létě roku 2016 měli natočený materiál tak na půl desky. "Buď teď anebo až za dlouho" – řekla jsem si. A mezitím, co moje první mládě začalo chodit do školky a než se narodilo druhé, jsme skutečně během tří měsíců vymysleli, secvičili a natočili ve studiu druhou polovinu alba. Byly to krásné a intenzivní tři měsíce, kdy jsem se pravidelně tři hodiny denně mohla věnovat jen hudbě. A po narození naopak žádné hraní, tři intenzivní měsíce mixování a tvoření obalu pro Vinyl a CD.
Marta Kovářová ― hlas, kytara
Tomáš Ergens ― baskytara
Marek Laudát ― kytara, hlas
Ladislav Šiška ― bicí, perkuse, melodika, zvonkohra
hudba: Marta Kovářová (1-4, 6-9, 11, 12), Tomáš Ergens (5, 10)
aranžmá: Budoár staré dámy
slova: Marta Kovářová (2, 9, 11), Lubor Kasal (1, 6), Karel Šiktanc (3), neznámý čínský básník v překladu Bohumila Mathesiuse (4), Jan Karpíšek (5), Paul Klee v překladu Anity Pelánové (7), Vladimír Sýs, Dana Kalvodová (8), Šimon – básník ulice (10), Jiří Dvořák (12)
nahrávka: Broněk Šmid ve Studiu Indies
mix a mastering: Ondřej Ježek ve Studiu Jámor
obal: Marta Kovářová
obrazy: Jan Laudát (stavby), Lukáš Laudát (příšery), Hynek Kovář (abstrakce)
písmo: Jan Laudát
vydavatelství: Indies Scope
