Charakteristika

Kapela vznikla v Brně roce 1998. Název si půjčila od své babičky, která tak nazývala svůj pokoj. Stará dáma se stala múzou pro svá vnoučata, která se začala v duu (kytara + kýble) scházet ve sklepě. Protože sousedka preferovala jiný žánr, museli z domu pryč. Jelikož získali víc místa, přibrali i další členy. V sestavě ze 3/5 dámské lámali srdce mužům 10 let a objeli evropský svět. Nyní hrají v sestavě z 1/4 dámské jen ― a o to lépe naplňují duše žen!

Poeticky: Hudba, kde radost i tíseň spí s písní a texty lnou svou texturou jako důlek na zadek v gauči.
Prakticky: Necvičený projev, řev, normální oděv,... vhodné pro každý věk jako osobní objev.
Fakticky: 5 oficiálních desek, 4 tajné, 7 videoklipů, 9 poruch automobilů, všechny koncerty zapálené, 4. dítě a 5. deska na cestě!
Je na co slyšet.

© zaručeně domácí produkt.

HISTORIE

_ve sklepě (1998-2000)


V roce 1998 Marta Svobodová dostává od Ježíška elektrickou kytaru. Už nehraje jen u táboráku, ale společně s bratrem Štěpánem Svobodu, který ji doprovází na kýble a kanystry ve sklepě. Po vzoru oblíbených rockových kapel sestavu doplňují o baskytaristku Dášu Matějíčkovou a sólového kytaristu Jaroslava Matějíčka. Mladí rebelové vystaveni dvougenerační výchově kritizují v tvorbě své babičky, jejichž recepty na život fakt nesdílí. V této době kapela přijímá název „Budoár staré dámy“, kterým babička Svobodová nazývá svůj pokoj. Velkorysí rodiče vyklízejí garáž, kupují děckám bicí a komba, otec Svoboda je vozí na koncerty favoritem s přívěsem – hlavně aby se děcka kreativně vyblbli. Všichni své nástroje ovládají pouze intuitivně, takže velkým přínosem je příchod houslistky a zpěvačky Evy Svobodové, která souboru představuje ladičku . Tehdy se první kritici začínají mylně vyjadřovat o Budoáru jako o kapele nějak "alternativní", přestože cílem souboru je hrát jako normální kapela.

_ze 3/5 dámská kapela (2001-2008)

V roce 2001 Budoár staré dámy vyhrává v soutěži "Malá alternativa", získává cenu "Objev roku" a "Hlas roku". Podpořeni těmito úspěchy jim vydavatelství Indies nabízí spolupráci. Rodiče s koncertováním nezletilých svolí s příslibem, že odmaturují. Na místo Jaroslava Matějíčka přichází tříprstý kytarista Ondřej Klíč. Kapela se poprvé ocitá ve studiu s Broňkem Šmidem (dnešní studio Indies), plně čerpá výhod vícestopého nahrávání a v roce 2002 jim vychází u Indies první oficiální album "Na hraní". Kapela je vyvržena ze své malinké zkušebny v CVČ v Kohoutovicích na velká pódia letních festivalů v ČR, cestuje do Německa, Rakouska a Holandska. Své posluchače získává svou mladistvou naivitou, ženskou dravostí a odvážnou angličtinou. V roce 2005 vychází u Indies další deska "My o vlku". Skladatelským rukopisem kromě Marty přispívají i houslistka Eva a kytarista Ondřej. Vydavatelství kapele zajišťuje mimo jiné i vystupování v médiích, což jejich obrazu příliš neprospívá. V jednom televizním rozhovoru například v trapné situaci v přímém přenosu ze studia utíkají. Posluchači naštěstí vědí, že jejich síla je v živém hraní. Ne v mluvení o tom.
V roce 2008 z časových důvodů kapelu opouští kytarista Ondřej Klíč. Kapela nanedlouho koketuje se zvukem kláves v obsazení Filipa Sokola, který se výrazně podepíše na desce "Dobrou noc, světlo" (2008) Na nahrávce spolupracuje i kytarista Jiří Raiterman z kapely Lajky, který s Budoárem v tomto období stejně tak jako Filip, živě vystupuje. Marta píše skladby zamyšlenější a osobnější, víc zpívá než řve. Kapela je pozvána na koncerty do Anglie a do Turecka. Všichni tam mluví a zpívají anglicky. Budoár poctivě reprezentuje obraz alternativní hudební scény střední Evropy výhradně česky.

_hledání nového zvuku, ze 3/5 vyměněná kapela (2009-2014)

V životě některých členů se objevují jiné priority a z kapely po deseti letech odchází i baskytaristka Dáša a houslistka Eva. Už to není ze 3/5 dámská kapela, zůstává pouze zakládající jádro – sourozenci Marta a Štěpán. Nechtějí hledat náhradníky, ale nové zapálené osobnosti. Rokem 2009 tedy začíná výzva obhájit existenci kapely i bez dvou děvčat v sestavě (což někteří vizuálně orientovaní fanoušci neskousnou). Sourozenci se obklopili třemi novými šikovnými muzikanty: Tomáš Doležal, který hostoval na jejich deskách a spolupracoval na výrobě videoklipů, přinesl do kapely nový zvuk v podobě dechového midi-kontroleru, Marek Laudát ráznou kytaru a Tomáš Ergens výrazně rytmickou baskytaru. Kromě zvuku kapely se mění i styl práce ve zkušebně. Aranžmá skladeb vznikají společně. Z diktátorského režimu frontmanky se kapela proměňuje v takřka demokratické společenství. Přelomovým albem přerodu je "Láva", které Budoár na podzim roku 2012 vydává. Publikum se v té době dělí na "oplakávače staré sesatvy" a "fandy pokroku". Kapela experimentuje, hudebně zraje, duchem a vystupováním však zůstává mile amatérská. V roce 2013 ji opouští dechař Tomáš Doležal a v roce 2014 bubeník Štěpán Svoboda.

_současnost, Marta a její chlapci (2015-2017)

V současnosti tedy z původní sestavy zůstává pouze zakladatelka Marta. Společně s novým bubeníkem Laďou Šiškou od podzimu roku 2015 vystupují v "klasické bigbítové" sestavě – basa, bicí a 2 kytary. V době od vydání poslední desky se v kapele narodily 4 děti, všichni členové něco zrekonstruovali nebo se přestěhovali. Kapela má ovšem stálé zázemí v  Brně, kde společně tvoří a nejčastěji koncertuje. Přes léto a podzim roku 2016 připravili a nahráli skladby na album "Sůl", aby po mateřských prázdninách v dubnu roku 2017 vyšlo u Indies Sccope. Budoár se po společném turné s Už jsme doma ujímá Romek Hanzlík z Alternative Music Productiona a tak se těší novým příležitostem hraní. V roce 2018 kapela dosáhne 20 let existence, na jejíž oslavu připravuje pásmo narozeninových koncertů, které představí průřez celé tvorby a všechny členy, kteří kdy s Budoárem hráli.

bývalí členové:

Jajco Matějíček – kytara (1998 – 2001)
Ondřej Klíč – kytara, zpěv (2001 – 2008)
Filip Sokol – klávesy, foukačka, zpěv (2007-2008)
Jiří Raiterman – kytara, zpěv (2007 – 2008)
Dáša Matějíčková – baskytara, zpěv (1998 – 2008)
Eva Svobodová – housle, zpěv (1998 – 2008)
Tomáš Doležal – dechový midi-kontroler, zpěv (2009-2012)
Štěpán Svoboda – bicí, perkuse, zpěv (1998 – 2015)

ROZHOVORY

fullmoon (2013)

časopis UNI (2017)

ARCHIV – STARÝ WEB

archiv.budoar.cz/